Písecké hory - v pátek 17.srpna ve tři hodiny jedeme s Totemem z nádra?í na Písek a pak se uvidí. Na nádra?í nás vyprovodila Evina s na?ím malým budoucím trempem Mikulá?em. Ve vlaku jsme hned začali perlit, Totem tam objevil jednu spolupracovnici a tak nám cesta ubíhala k na?í spokojenosti. Z nádra?í v Písku jsme se přesunuli městem do jeho historické části. V jednom baru nás upozornili na konkurenci s dobrou plzní. A fakt v restauraci U Roteklů plznička jako křen. Poseděli jsme a ?up směrem na Jarník, co? je rozhledna nad Pískem. Po cestě jeden zoufalý pokus doplnit je?tě tekutinu v Hostinci snad U ?i?ky. Hnus hnusný, málem jsme se po dvou locích natočené plzně pozvraceli. Nechali jsme ji na stole a pryč, zastavili jsme a? u dančí obory. Totem fotil, já seděl a čuměl na poletující ptáky. Cesta začala krutě stoupat, my jsme se začali krutě potit. Funěl jsem tak, ?e Sva?a mi říkal abych přestal, jinak ?e si bude myslet, ?e ten kopec je fakt vysoký a ?patně se mu půjde. Vy?plhali jsme se k vyhlídce a trochu se pokochali, odpočali si. Na Kraví hoře jsme při?li k vysílači a hned jsem začal láteřit, ?e je rozhledna zavřená. Byla otevřená, ale asi sto metrů dál. Krásné výhledy na píseckou krajinu. Slezli jsme k chatě V ?ivci a měli ?těstí, hospodský měl zavřeno, ale byl ochotný a vstřícný. Na někoho čekal, tak nám nejen natočil pivo, ale i udělal jídlo. A dobrý. Přespali jsme kousek od chaty. Po noci plné divokých snů(tentokrát jsme mar?any neviděli)jsme pojedli a hurá do lesů. Čekala nás cesta do dal?ího kopce, nejvy??í vrchol Píseckých hor zvaný Mehelník. ?li jsme podle mojí mapy ti?těné z PC, bohu?el cyklo. Navíc v?ude jsou značené místní okruhy, tak?e jsme měli co dělat abychom nedopadli jako minule kluci. Ti prý omylem zase při?li do Písku. Nám se podařilo vy?plhat na Mehelník. Krutý kopeček, Totem bě?el fotit nějaký kámen, coby loupe?nický stůl a já se zatím vydýchával jako starý vůl. Poté jsme slezli k jezírkům. Chtěje si zkrátit cestu, jsem Totema prohnal do kopce Svícny, kde sice na mapě byla cesta, ale chodila po ní asi jenom zvěř. Vylezli jsme u Novodvorského kří?e. Zde jsem potvrdil teorii, kdy? není nikde nikdo a jde? uvolnit útroby, zanechat po sobě své DNA, určitě odněkud vyleze nějaká osoba, nejlépe ?enská. Bylo to vylep?ené, byla s chlapem a se psem. Údra?skou alejí ?apeme po asvaltce na Mlackou kři?ovatku. Papáme a fotíme,je tu pěkná lovecká chata. Jeliko? moje mapa stojí za prd, jdeme intuitivně. Lesními cestami se dostáváme na soubě?nou s Udra?skou cestou. To jsme si dali, tak přes půl kiláku makadam. Totem ten výraz neznal, tak si ty ?utry bude do smrti pamatovat, ?e? Před hájovnou Matka jsem ztratil mapu. To bude prča. Totýmek určil světové strany a směr podle gps, já podle li?ejníků a slunce. Je?tě ?e mne přesvědčil o své pravdě. Chtěl jsem lézt přímo do rybníka Pikharta. To u? jsme okolo ohrad s koňma vylezli z lesa a začalo to pálit. Do Albrechtic jsme se dokodrcali celí zplavený. Totem okukoval zavřená vrata od hospody a paní hospodská vida mu?ného chlapa jeho? tvář totemu se podobá, otevřela. Plznička byla výborná, já jsem pokecal v hospodě asi s bývalým majitelem statku(p.Králem) a kolem páté jsme se zvedli. Přes dortíky v bufíku jsme konečně vyrazili na Paseky. Někdy tam prý hrají v hospůdce. Sva?a razil heslo, ?e nechodíme po silnici. A tu nastalo mé trápení.Tahal mne okolo silnice soubě?nýma cestama, ale ty končily vět?inou v hustém neprostupném lese. Nohy jsme měli celé podrápané. U? jsem měl v ruce klacek k vykonání pomsty,jen?e Totema nedo?ene?. Má hrozně dlouhý hnáty. Před Pasekama jsme potkali paní s dvěma oslíky. Jeden prý je nosící, jen?e s nákladem občas nechce chodit. Popovídali jsme, popřáli zdraví jeliko? jsme se dozvěděli, její zdravíčko není úplně v pořádku a po rozloučení do?li k hospůdce. Tam jsme dorazili v půl sedmé a v sedm zavírali. Smůla. Dali jsme si natočit petku. Dostali pohled do kroniky a popřáli hostinským pěknou zábavu, jejiko? ?li někam něco slavit. Bez mojí mapy jdeme podle značek. Totem si alespoň ofotil v hospodě mapu, tak snad nezabloudíme. U? se smráká a my nemů?eme najít příhodné místečko ke spaní. Asi po čtyřech kilákách se smí?ákem dostáváme do sedla pod Vysokým Kamýkem. Tady, dál nejdeme a bylo rozhodnuto. Pěkné místo v bukovém lese, v?ude plno bukvic. Je?tě ?e máme samonafukovačky, to by asi tlačilo :-(. Byl krásný západ slunce, Písecké hory zářily,vysoké buky nás uspávaly ?evelením listí a teplo bylo, ?e se spacák nedal ani zapnout. V noci jsem se probudil a odlezl konat potřebu. Po těch bukvicích se fakt v pono?kách nedá chodit. Ráno raníčko jsme uvařili, ale musel jsem honem vyfotit zoufalého Totema při balení gemy. Stálo to za snímek. Po cestě jdeme směr Protivím, někde u louky,zvané Zlatá, jsme podle nápisu hledali zbytky nějakého dolování, ale fakt jsme viděli jen tu louku. Vylezli jsme z lesa a hle, přírodní památka Zelendárky - soustava jedenácti rybníčků a zamokřených luk s bohatou květenou. Zastavili jsme u Schwarnzemberského rybníka, poté jsme přelezli poslední kopeček a u? byl vidět Protivín. Na námku jsme si dali kávu, já pivo protivínské a nastala úmorná cesta na protivínské nádra?í. Snad přes dva kiláky v úmorném vedru třiceti stupňů. Je?tě na nádra?í jsem se vzmu?il a doplnil tekutiny Klostrmmanovým pivem malým a poté domů. Večer volám Totemovi: "Sva?o já ti mám takovou srágoru a k tomu horečku se zimnicí, ?e asi mám úpal." I Totem mi odvětil: "Mám sračku, zimnici mo?ná i horečku. Máma(jeho Eva) říkala, ?e je to ten jednodenní virus." Hned jsem to musel vytroubit svojí Evině, proto?e ta mi řekla, ?e jsem jako malej kluk, kdy? si v takovém vedru nevemu nic na palici. "Prt úpal, ?enu?ko. Virus to byl." :-))))

O Trempování